Dlouhé Stráně
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně
V oblasti Hrubého Jeseníku je vybudována unikátní přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, jejiž horní a dolní nádrže jsou vzdáleny od sebe cca 3 km a výškově je třeba překonat převýšení okolo 500 m. Pro sledování přirozené a indukované recentní seismické aktivity je v rámci společného mezinárodního projektu s italským Instituto di Geofyzica v Římě vybudována síť digitálních seismologických stanic.
Dlouhé stráně
Vrch leží v masívu Mravenečníku v Pradědské hornatině 5 km východně od Loučné na Desnou. Je vysoký 1350 m, jeho vrchol je plochý a bezlesý. Možná právě proto byl vybrán pro zbudování přečerpávací vodní elektrárny.
V r. 1978 byl vrchol kopce zarovnán a byla zde vyhloubena horní nádrž elektrárny s celkovým objemem 2,719.750 m3. Zatopená plocha při maximální hladině je velká 15,4 ha. Přečerpávací vodní elektrárny je unikátní stavbou a je největší vodní elektrárnou u nás. Její výstavba byla zahájena v r. 1979, do provozu byla uvedena v r. 1996. Horní a dolní nádrže jsou od sebe vzdáleny cca 3 km a výškově je třeba překonat převýšení okolo 500 m, přesně je spád 534 m. Voda protéká dvěma přivaděči o průměru 3,6 m. Kaverna s turbínami a generátory je vytesaná 300 m hluboko ve skále. Kromě uvedeného je v této lokalitě vybudována síť digitálních seismologických stanic. Sledování seismické aktivity je prováděno v rámci společného mezinárodního projektu s italským institutem v Římě. Monitorovací seismická siť je sestavena ze dvou sítí - vnější a vnitřní. Vnější síť tvoří samostatné stanice. Jsou čtyři : Alfrédka. Anenský vrch nad Andělskou Horou, Kamenný vrch a Švýcárna. Vnitřní síť je umístěna dna Dlouhé Stráni uvnitř hráze spodní nádrže a tvoří jeden třísložkový a dva jednosložkové vertikální geofony umístěné do tří ramen o délce několika desítek metrů.
Další informace o elektrárně
Přečerpávací vodní elektrárna (PVE) Dlouhé Stráně se nachází na Severní Moravě v pohoří Jeseníků. Svým instalovaným výkonem 650 MW je naší největší vodní elektrárnou a zaujímá významné místo při zajišťování rovnováhy v elektrizační soustavě mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Prototypové stroje se jednotkovým výkonem řadí k největším tohoto typu na světě. Přestože výstavba byla zahájena již v roce 1979, je elektrárna odrazem moderního trendu směrem k vysokým spádům, které dávají předpoklad vyšší návratnosti investice při nárůstu parametrů turbíny a současném zmenšení jejích geometrických rozměrů. Hlavní přínos elektrárny pro elektrizační soustavu vyplývá z mimořádných vlastností tohoto zdroje který je schopen plnit jednak statické funkce, což jsou funkce související s akumulací energie v období malé spotřeby a její následné využití ve špičkovém období a jednak funkce dynamické. Funkce statická sekundárně způsobuje snížení proměnlivého zatížení soustavy. To má příznivý dopad na technicko-ekonomické efekty u elektráren pracujících v základním zatížení, což jsou elektrárny tepelné a jaderné. K dynamickým funkcím patří zejména funkce výkonové rezervy systému, práce v primární regulaci kmitočtu soustavy, sekundární regulaci výkonu a regulaci napětí v elektrizační soustavě. Elektrárna byla uvedena po počátečních obtížích do provozu v roce 1996 a dnes, po více než třech letech lze provést první zhodnocení úspěšnosti aplikace povrchové ochrany obtékaných ploch turbíny. Díky spádu 536 m, rychlosti vody dosahující v některých místech až desítek metrů za sekundu, kavitaci, abrazi, tlakovým pulzacím a dalším vlivům, se staly vnitřní části turbíny unikátní zkušebnou povrchové ochrany.